Ochranné pásmo vodního zdroje je území, pro které se stanoví zvláštní režim. Co se týče režimu v daném území, rozlišujeme ochranu vodních zdrojů povrchových a podzemních. Ochranné pásmo podzemního zdroje bývá většinou oplocené a vstup je umožněn pouze povolaným osobám. U povrchového zdroje je ochranné pásmo obvykle označené značkou, přičemž jsou vydány příslušná omezení a zákazy podle dikce zákona o vodách.

Ochranné pásmo vodního zdroje je území, pro které se stanoví zvláštní režim. Zákon o vodách definuje ochranná pásma vodních zdrojů následovně:

„K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m³ za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.“

Co se týče režimu v daném území, rozlišujeme ochranu vodních zdrojů povrchových a podzemních. Ochranné pásmo podzemního zdroje bývá většinou oplocené a vstup je umožněn pouze povolaným osobám. U povrchového zdroje je ochranné pásmo obvykle označené značkou, přičemž jsou vydány příslušná omezení a zákazy podle dikce zákona o vodách.

Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně.

Ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně

Ochranné pásma I. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení. Je stanoveno jako souvislé území:

• u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
• u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
• u vodních toků s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
• u vodních toků bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
• u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
• v ostatních případech individuálně.

V odůvodněných případech může vodoprávní úřad stanovit ochranné pásmo I. stupně v menším rozsahu, než je uvedeno výše.

Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně

Ochranné pásmo II. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

„Druhostupňové“ pásmo se stanoví vně ochranného pásma I. stupně. Může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrologického rajónu (lze ho stanovovat postupně po jednotlivých územích), případně nemusí být stanoveno vůbec.

Opatření v ochranných pásmech vodního zdroje

Seznam potenciálních opatření a zákazů vydávaných pro území ochranných pásem vodních zdrojů definuje výše zmíněný zákon.

Vodoprávní úřad má ve své kompetenci rozhodnout o zřízení nebo změně v ochranném pásmu vodního zdroje po projednání s dotčenými orgány státní správy. Stanoví, které činnosti mohou poškodit nebo ohrozit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje a nelze je tedy v tomto pásmu provádět. Dále může být navrženo, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležícím. Příklady omezení jsou následující: zákaz vstupu fyzickým osobám, používání a skladování závadných látek, provádění stavební činnosti, údržba komunikací, aplikace chemických látek (hnojiva atd.), umístění staveb, provozování rekreačních akcí, táboření atd. Příklady technických opatření: vyznačení ochranného pásma, zákaz vjezdu aut, protierozní opatření atd.

Ochranným pásmem jsou samozřejmě chráněny vodárenské nádrže. Seznam vodárenských nadrží lze nalézt ve vyhlášce č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

Kdo navrhuje ochranné pásmo

Ochranná pásma jsou stanovena opatřením obecné povahy na návrh žadatele (vlastník nebo provozovatel vodního díla) nebo z vlastního podnětu vodoprávního úřadu. Odpadne-li důvod ochrany vodoprávní úřad, může z vlastního podnětu ochranné pásmo zrušit. Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží jejich vlastníkům náhrada, kterou jim jsou povinni na jejich žádost poskytnout vlastníci vodních děl, nebo vlastníci oprávnění k odběru vody z vodního zdroje.

Ochranná pásma vodních zdrojů se zapisují a vyznačují do katastru nemovitostí společně se způsobem ochrany (vyjmenováním opatření).