Technické požadavky na kanalizační přípojky

Každá nemovitost má mít vlastní kanalizační přípojku, jen ve výjimečných situacích a se souhlasem správce stokové sítě lze připustit, aby více budov mělo jednu přípojku. Avšak takové řešení se obecně nedoporučuje. Kanalizační přípojka je potrubí spojující veřejnou stokovou síť s vnitřním kanalizaci dané nemovitosti.

Kde začíná přípojka

Co je to kanalizační přípojka, je definováno zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o VaK). Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.

Podle zmíněného zákona není kanalizační přípojka považována za vodní dílo.

Trasa vedení

Přípojka má být vedena nejkratší trasou směrem k nemovitosti, v přímém směru a kolmo na veřejnou stokovou síť. Celá délka má být v jednotném sklonu a stejného profilu.

Minimální sklon je odvislý od jmenovitého profilu přípojky:

  • pro DN 200 ... 10 ‰,
  • pro DN 150 - 20 ‰.

Maximální přípustný sklon je 400 ‰, v opačném případě je nutné na přípojce zřídit stupeň nebo spadiště.

V případě, že po trase nastává křížení či souběh s jiným vedení, je nutné řídit se ustanovením ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Zejména co se týče vzájemných vzdáleností potrubí. Místo, kde přípojka prochází zdivem, musí být chráněno utěsněnou chráničkou, v níž nesmí být spoj potrubí.

Hloubka uložení

Minimální výška krytí přípojky pod silniční komunikací je 1,8 m. V chodníku a přidružených zelených pásech, které neslouží provozu ani stání vozidel, se kanalizační přípojka ukládá do nezámrzné hloubky.

Za nezámrznou hloubka pro uložení potrubí se považuje hloubka od 1,5 m (ve štěrkových a skalnatých zeminách), od 1,2 m (v hlinitých zeminách). Kamenné nebo betonové zpevnění povrchu se do krytí započítává pouze polovinou své tloušťky. V případě, že krytím potrubí nelze vyloučit zamrznutí vody v potrubí, lze dodržení této podmínky splnit odpovídajícím zateplením přípojky.

Přípojka se ukládá do pískového lože dle montážního předpisu výrobce potrubí.

Materiál připojovacího potrubí

Kanalizační přípojka musí být zhotovena z trubního materiálu odpovídající materiálu stoky, na kterou je přípojka napojována. Nejvíce se používá kamenina či polypropylen (ozn. PP), ať už hladký nebo žebrovaný s vrcholovou tuhostí min. SN 8.

Minimální jmenovitý profil kanalizační přípojky je 150 mm.

Revizní šachta

Přístupnost kanalizačních přípojek se zajišťuje revizními šachtami nebo čistícími kusy. U splaškových kanalizačních přípojek se revizní a čistící šachta osazuje na hranici pozemku připojované nemovitosti.

Přípojková revizní šachta musí být vodotěsná a nesmí být příčinou vnikání srážkových vod do kanalizace. Minimální průměr šachty má být DN 300. Doporučuje se používat šachty dodávané výrobci potrubí použitého pro stavbu přípojky.

Měrná šachta

Kanalizační přípojky s jmenovitou světlostí větší než DN 200 musí být vybaveny měrnou šachtou, která je vystrojena zařízením pro měření průtoku a odběr vzorků. Měrná šachta musí být umístěna tak, aby byla vždy přístupná.

Napojení na veřejnou kanalizaci

Kanalizační přípojka, která je napojena na kanalizaci pro veřejnou potřebu, nesmí být vedena přes funkční septik. Do přípojky nesmí být zaústěn přepad z žumpy. Na přípojce může být osazeno předčištící zařízení, avšak pouze se souhlasem provozovatele kanalizace a povolením vodoprávního úřadu.

Kanalizační přípojka se napojuje na stokovou síť:

  • do revizní šachty:
    • prostupem do dna - pokud se přípojka realizuje současně se stavbou revizní šachty, lze pro šachtu použít monolitické dno s již připraveným vstupem pomocí šachtové vložky, rovněž lze provést průraz do stěny šachty v úrovni nášlapné plochy dna. Pomocí žlábku se provede plynulé propojení do koryta stoky;
    • vnějším spádištěm - při velkém výškovém rozdílu mezi přípojkou a stokou (hluboká revizní šachta) Přípojka tedy v tomto případě může být položena v přiměřeném spádu a přibližně 0,5 m před šachtou se na potrubí vysadí odbočka směrem dolů a svislým potrubím podél stěny šachty se vytvoří spádišťové potrubí, které se pomocí kolena či dvou napojí do dna předchozím způsobem.

  • do potrubí stoky - odbočkou (použije se tvarovka). Kanalizační přípojky do DN 200 se na stoku napojují pod úhlem 45˚, výjimečně až 90˚. Směrové vedení se v místě napojení upravuje pomocí oblouků. Přípojky do DN 200 se zaúsťují do horní poloviny profilu stoky.

Přípojky o jmenovitém profilu DN 250 a větším se zaúsťují do spojných šachet.

Napojení přípojky na stoku musí být vodotěsné, nesmí konstrukčně oslabit nebo poškodit stoku. Potrubí přípojky nesmí zasahovat do průtočného profilu stoky.

V územích ohrožených povodněmi se doporučuje na kanalizační přípojce osadit zpětnou klapku pro omezení případného zpětného vzdutí.

Dotčené normy - zásady

Zásady pro navrhování a provádění gravitačních kanalizačních přípojek stanoví ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky (2004). V případě tlakových a podtlakových přípojek je třeba zohlednit ustanovení norem ČSN EN 1671 a ČSN EN 1091.

Ochranná pásma

K ochraně vodovodních či kanalizačních přípojek nejsou zákonem stanovena (navzdory obecnému mínění) žádná ochranná pásma. Doporučuje se však dodržet ochranné pásmo 0,75 m od vnějšího líce stěny na obě strany. Ochranné pásmo by nemělo být osázeno stromy.

Další podmínky provedení vodovodní přípojky může vyžadovat váš provozovatel kanalizace.