Slovník základních pojmů z oboru vodárenství a vodního hospodářství

Bakteriostatický – bránící růstu mikrobů.

Hydrogeologický rajon – území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami – je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.

Oblastní vodovod – skupinový vodovod nebo soustava vodovodů zásobujících pitnou vodou zpravidla větší počet spotřebišť na rozsáhlém území.

Povodí – je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru). Povodí je ohraničeno rozvodnicí, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí zahrnuje také plochy povrchových vodních útvarů v povodí.

Povrchové vody – vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

Podzemní vody – vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

Potřeba vody – množství vody udávané za časovou jednotku potřebné ve zdroji pro zajištění dodávky vody pro odběratele, stanovuje se většinou výpočtem, návrhová hod-nota pro návrh jednotlivých částí (prvků) distribučního systému.

Skupinový vodovod – vodovod dodávající vodu odběratelům několika spotřebišť.

Specifická potřeba vody – množství vody za jednotku času připadající na jednoho obyvatele nebo na jednotku charakterizující určitý výrobní nebo nevýrobní proces.

Spotřeba vody – množství vody skutečně odebrané z vodovodního zařízení za určité časové období.

Spotřebiště – lokalita (město, obec, sídliště, tlakové pásmo) zásobována vodou.

Tlakové pásmo – část spotřebiště samostatně zásobována vodou v určitém rozmezí přetlaku.

Útvar povrchové vody – vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.

Umělý vodní útvar – vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.

Útvar podzemní vody – vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

Vodárenská soustava – technicko-plánovací název pro zdroj vody a soustavu skupinových vodovodů, případně oblastní vodovod, zpravidla o velké kapacitě, zajišťující rozsáhlé uzemní oblasti pitnou vodou.

Vodní útvar – vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.

Vodní zdroj – povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

Vodovod – provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty  zabezpečující zásobování vodou pro různé odběratele. Vodovod je vodním dílem.

Vodovodní přípojka – je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

Vodovodní řad – úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody.

číst legální fotografie z fotobanky www.pixmac.cz