Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem. Stavbu vodovodní a kanalizační přípojky povoluje místně příslušný stavební úřad.

Přípojka a stavební zákon

Pro vodovodní přípojky v délce do 50 metrů podle platného stavebního zákona není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Neznamená to, že vodovodní přípojku lze zřídit bez kontaktu se stavebním úřadem. Před realizací přípojky je totiž nezbytné získat tzv. územní souhlas, a to vždy bez výjimky.  

Stavební úřad vydá územní souhlas na základě oznámení o záměru zřídit přípojku. Souhlas je obvykle vydán, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Naopak územního souhlasu se nedočkáte, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Kdo je vlastník

Vlastníkem přípojky, popřípadě jejich částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (tj. od 1.1.2002), je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

Vodovodní přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není–li dohodnuto jinak. Vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

Vlastník zajistí, aby přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

Náklady na údržbu

Opravy a údržbu vodovodních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Toto pravidlo se nevztahuje na výměny a rekonstrukce dožitých přípojek.

Ochranné pásmo

K ochraně vodovodních přípojek nejsou zákonem stanovena žádná ochranná pásma. Obecně se doporučuje zanechat ochranné pásmo vodovodní přípojky v šíři 1,5 m od vnějšího líce stěny na obě strany. Ochranné pásmo by nemělo být zastavěné a musí být přístupné pro případné opravy.

Ochranná pásma jsou stanovena pro vodovodní a kanalizační řady, nikoliv tedy pro přípojky.